PHPWord

 

 

فَضَائِلُ وَآدَابُ المَسْجِدِ النَّبَوِيِّ

وَأَحْكَامُ زِيَارَةِ قَبْرِ النَّبِيِّ ﷺ

وَقَبْرَي صَاحِبَيْهِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَا

 

Přednosti a etiketa Prorokovy mešity a pravidla návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů, ať je s nimi oběma Bůh spokojen

 

 

اللَّجْنَةُ العِلْمِيَّةُ

بِرِئَاسَةِ الشُّؤُونِ الدِّينِيَّةِ بِالمَسْجِدِ الحَرَامِ وَالمَسْجِدِ النَّبَوِيِّ

 

Vědecký výbor v čele s předsednictvem pro náboženské záležitosti v Posvátné mešitě a v Prorokově mešitě

 

بِسْمِ اللهِ الرَّحمَنِ الرَّحِيمِ

 

Přednosti a etiketa Prorokovy mešity a pravidla návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů, ať je s nimi oběma Bůh spokojen

Vědecký výbor v čele s předsednictvem pro náboženské záležitosti v Posvátné mešitě a v Prorokově mešitě

Přednosti a etiketa Prorokovy mešity a pravidla návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů, ať je s nimi oběma Bůh spokojen

Sestavil

Vědecký výbor v čele s předsednictvem pro náboženské záležitosti v Posvátné mešitě a v Prorokově mešitě

1447 hidžry.

Úvod

Chvála Bohu, Pánu všech světů, a požehnání a mír tomu, jenž byl seslán jako milosrdenství všem světům, jeho rodu, druhům a těm, kteří následují jeho příklad a řídí se jeho správným vedením až do soudného dne.

Toto je stručné pojednání, které obsahuje nejdůležitější přednosti Prorokovy mešity, etiketu její návštěvy a etiketu návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho dvou společníků. Sestavili jsme je pro návštěvníky a návštěvnice Prorokovy mešity, aby dobře znali a chápali přednosti mešity Proroka ﷺ, etiketu její návštěvy a modlitby v ní, a prosíme přitom Štědrého, nanejvýš Dobrotivého, aby jím prospěl a učinil je skutkem zbožným a upřímně pouze pro Něho konaným. Vždyť On je nejlepším, kdo je žádán, a nejštědřejším, v koho se doufá.

Vědecký výbor

Za prvé: Přednosti Prorokovy mešity

Pravil Všemohoucí Bůh:

﴿وَرَبُّكَ يَخۡلُقُ مَا يَشَآءُ وَيَخۡتَارُۗ مَا كَانَ لَهُمُ ٱلۡخِيَرَةُۚ سُبۡحَٰنَ ٱللَّهِ وَتَعَٰلَىٰ عَمَّا يُشۡرِكُونَ68﴾

{Pán tvůj tvoří, cokoli chce, a volí, zatímco pro ně volba není. Sláva Bohu! On vznešenější je než

to, co k Němu přidružují.} [Příběh: 68]. A věru, že Bůh vybral toto místo, aby se stalo mešitou pro Jeho Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), a vyznamenal je mnohými přednostmi, mezi něž patří:

Že je to jedna ze tří mešit, do kterých je povoleno cestovat za účelem návštěvy:

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«لَا تُشَدُّ الرِّحَالُ إِلَّا إِلَى ثَلَاثَةِ مَسَاجِدَ: مَسْجِدِي هَذَا، وَمَسْجِدِ الحَرَامِ، وَمَسْجِدِ الأَقْصَى».

„Je zakázáno cestovat za účelem navštívení jiných mešit než těchto tří: této mojí mešity, Posvátné mešity a mešity al-Aqsá.“1

Že modlitba v ní je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity:

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«صَلَاةٌ فِي مَسْجِدِي هَذَا خَيْرٌ مِنْ أَلْفِ صَلَاةٍ فِيمَا سِوَاهُ، إِلَّا المَسْجِدَ الحَرَامَ».

„Modlitba v této mé mešitě je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity.”2

Že je to mešita, jež byla od prvního dne založena na bohabojnosti:

Abú Sa‘íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: Vstoupil jsem k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) do domu jedné z jeho manželek a řekl jsem: „Posle Boží, která z obou mešit je ta, jež byla založena na bohabojnosti?" On vzal hrst kamínků, udeřil s nimi o zem a poté řekl:

«هُوَ مَسْجِدُكُمْ هَذَا» لِمَسْجِدِ المَدِينَةِ.

„Je to tato vaše mešita,“ o mešitě v Medíně.3

Že odměna toho, kdo v ní hledá vědění, je jako odměna bojovníka na cestě Boží:

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:

«مَنْ جَاءَ مَسْجِدِي هَذَا، لَمْ يَأْتِهِ إِلَّا لِخَيْرٍ يَتَعَلَّمُهُ أَوْ يُعَلِّمُهُ، فَهُوَ بِمَنْزِلَةِ المُجَاهِدِ فِي سَبِيلِ اللهِ، وَمَنْ جَاءَ لِغَيْرِ ذَلِكَ، فَهُوَ بِمَنْزِلَةِ الرَّجُلِ يَنْظُرُ إِلَى مَتَاعِ غَيْرِهِ».

„Kdo přijde do této mé mešity jen proto, aby se naučil něčemu dobrému nebo to vyučoval, ten má postavení bojovníka na cestě Boží, a kdo přijde za jiným účelem, ten je jako člověk, jenž se dívá na majetek druhého.“4

Že se v ní nachází ctěná ar-Rawda:

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«مَا بَيْنَ بَيْتِي وَمِنْبَرِي رَوْضَةٌ مِنْ رِيَاضِ الجَنَّةِ، وَمِنْبَرِي عَلَى حَوْضِي».

„Mezi mým domem a mým minbarem je rozkvetlá zahrada (Rawda) ze zahrad ráje a můj minbar je na mé nádrži (Hawd).”5

Za druhé: Doporučení navštěvování Prorokovy mešity

Pro tyto a další přednosti se doporučuje návštěva Prorokovy mešity k modlitbě a uctívání v ní.

- Návštěva Prorokovy mešity je doporučena pro poutníka a ostatní před velkou poutí nebo po ní, avšak tato návštěva není ani podmínkou velké poutě, ani jejím základním pilířem, ani její povinností a nemá s ní žádnou spojitost.

- Pro návštěvu mešity Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) není podmínkou určitý počet modliteb ani pobyt v Medíně po určitou dobu, nýbrž je vykonána i jedinou modlitbou, ať už povinnou nebo doporučenou, avšak čím více v ní vykoná modliteb, tím je odměna větší.

- Návštěvníkovi Prorokovy mešity je doporučené, aby v ní vykonal všechny povinné i doporučené modlitby, protože modlitba v ní je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity.

Za třetí: Etiketa návštěvy Prorokovy mešity

Když muslim přijde do Prorokovy mešity, je doporučené, aby dodržoval islámskou etiketu týkající se mešit obecně a Prorokovy mešity zvláště, a to:

Přicházet do mešity v klidu a s úctou, očištěn, s hezkým vzhledem a příjemnou vůní. Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«إِذَا ثُوِّبَ لِلصَّلَاةِ فَلَا تَأْتُوهَا وَأَنْتُمْ تَسْعَوْنَ، وَأْتُوهَا وَعَلَيْكُمُ السَّكِينَةُ، فَمَا أَدْرَكْتُمْ فَصَلُّوا، وَمَا فَاتَكُمْ فَأَتِمُّوا، فَإِنَّ أَحَدَكُمْ إِذَا كَانَ يَعْمِدُ إِلَى الصَّلَاةِ فَهُوَ فِي صَلَاةٍ».

„Když se svolává k modlitbě, nepřicházejte k ní ve spěchu, ale přicházejte k ní v poklidu. Co stihnete, to se pomodlete, a co zmeškáte, to doplňte. Věru, že ten z vás, kdo zamíří k modlitbě, je (v tuto chvíli) už v modlitbě.”6 Abú Sa‘íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«الغُسْلُ يَوْمَ الجُمُعَةِ وَاجِبٌ عَلَى كُلِّ مُحْتَلِمٍ، وَأَنْ يَسْتَنَّ، وَأَنْ يَمَسَّ طِيبًا إِنْ وَجَدَ».

„Velká očista (ghusl) je v pátek povinná pro každého, kdo už měl noční poluci (al-muhtalim), a aby si vyčistil zuby a použil parfém, pokud ho má.”7 A pokud žena přijde do mešity, je její povinností být zahalená hidžábem a nemá povolené použít parfém, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«إِذَا شَهِدَتْ إِحْدَاكُنَّ المَسْجِدَ فَلَا تَمَسَّ طِيبًا».

„Pokud některá z vás navštíví mešitu, ať nepoužije žádný parfém.”8

Je doporučené, aby návštěvník při vstupu do ctěné Prorokovy mešity, stejně jako do ostatních mešit, vstoupil pravou nohou a řekl toto dua:

«بِسْمِ اللَّهِ، وَالسَّلَامُ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ، اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي ذُنُوبِي وَافْتَحْ لِي أَبْوَابَ رَحْمَتِكَ».

„Bismilláh, wa s-salámu ‘alá rasúli-lláh, Alláhuma ghfir lí dhunúbí wa-ftah lí abwába rahmatik.” (Ve jménu Boha a mír s Poslem Božím, Bože, odpusť mi mé hříchy a otevři mi brány Svého milosrdenství.)9 A také aby řekl:

«أَعُوذُ بِاللَّهِ العَظِيمِ، وَبِوَجْهِهِ الكَرِيمِ، وَسُلْطَانِهِ القَدِيمِ، مِنَ الشَّيْطَانِ الرَّجِيمِ».

„A‘údhu billáhi l-‘azím, wa bi-wadžhihi l-karím, wa sultánihi l-qadím, min-aš-šajtáni r-radžím.“ (Utíkám se k Bohu Nesmírnému, k Jeho šlechetné Tváři a k Jeho věčnému panství před prokletým satanem.)10

Je doporučené, aby se ten, kdo vstoupí do Prorokovy mešity za účelem modlitby, pomodlil dvě raka‘a jako pozdrav mešitě před tím, než si sedne, protože Abú Qatáda al-Hárith ibn Rib‘í al-Ansárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«إِذَا دَخَلَ أَحَدُكُمُ المَسْجِدَ، فَلَا يَجْلِسْ حَتَّى يُصَلِّيَ رَكْعَتَيْنِ».

„Pokud někdo z vás vstoupí do mešity, ať si nesedá, dokud se nepomodlí dvě raka‘a.”11

Snaha o modlitbu v prvních řadách, protože za ni náleží velká odměna, a toho lze dosáhnout pouze včasným příchodem, podle hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«لَوْ يَعْلَمُ النَّاسُ مَا فِي النِّدَاءِ وَالصَّفِّ الأَوَّلِ، ثُمَّ لَمْ يَجِدُوا إِلَّا أَنْ يَسْتَهِمُوا عَلَيْهِ لَاسْتَهَمُوا».

„Kdyby lidé věděli, co je ve volání k modlitbě a v první řadě, a nenašli jinou možnost než losovat, losovali by o to.”12 A na základě slov Proroka ﷺ k jeho společníkům (ať je s nimi Bůh spokojen):

«تَقَدَّمُوا فَأْتَمُّوا بِي، وَلْيَأْتَمَّ بِكُمْ مَنْ بَعْدَكُمْ، لَا يَزَالُ قَوْمٌ يَتَأَخَّرُونَ حَتَّى يُؤَخِّرَهُمُ اللهُ».

„Předstupte a následujte mě a nechť vás následují ti, kteří přijdou po vás. A tak dlouho se budou lidé opožďovat, až je Bůh opozdí.”13

Co se týče žen, pro ně je nejlepší modlitba v zadních řadách a být co nejdále od mužů, podle hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«خَيْرُ صُفُوفِ الرِّجَالِ أَوَّلُهَا، وَشَرُّهَا آخِرُهَا، وَخَيْرُ صُفُوفِ النِّسَاءِ آخِرُهَا، وَشَرُّهَا أَوَّلُهَا».

„Nejlepší řady mužů jsou ty první a nejhorší jsou ty poslední a nejlepší řady žen jsou ty poslední a nejhorší jsou ty první.”14 Pokud se však modlí samy nebo je mezi nimi a muži zábrana, jako je tomu v Prorokově mešitě, pak jsou pro ně nejlepší první řady, protože důvod pro poslední řady se jich netýká.

Modlitba za imámem a vyvarovat se toho být před ním na základě hadíthu od Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok ﷺ řekl:

«إِنَّمَا جُعِلَ الإِمَامُ لِيُؤْتَمَّ بِهِ».

„Imám je ustanoven, aby byl následován.”15

A není dovoleno, aby se modlící postavil před imáma, kromě případu nutnosti, kdy je mešita tak plná modlících, že nenajde místo k modlitbě jinde než před imámem.

Dbát na zaplnění mezer v řadách a na jejich vyrovnání, ale zároveň se vyvarovat tlačení se na lidi a jejich obtěžování, překračování jejich krků a procházení před modlícími se, protože se tím člověk dopouští hříchu.

Modlitba v ctěné ar-Rawdě pro toho, komu je to umožněno, na základě hadíthu od Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«مَا بَيْنَ بَيْتِي وَمِنْبَرِي رَوْضَةٌ مِنْ رِيَاضِ الجَنَّةِ، وَمِنْبَرِي عَلَى حَوْضِي».

„Mezi mým domem a mým minbarem je rozkvetlá zahrada (Rawda) ze zahrad ráje, a můj minbar je na mé nádrži (Hawd).”16

Není doložen žádný specifický prospěch modlitby v ar-Rawdě, ale je prokázáno, že je to zahrada ze zahrad Ráje – jak na to poukazuje předchozí hadíth Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen) – a uctívání se stává lepším na základě výjimečnosti svého času a místa.

* Návštěvník by si měl pro modlitbu v ar-Rawdě zvolit vhodné časy a vyhledávat dobu, kdy je menší tlačenice. Není dovoleno, aby se tísnil se svými bratry muslimy, překračoval lidi nebo procházel před modlícími se, jen aby se tam pomodlil. Modlitba v ar-Rawdě je totiž jen doporučená a doporučeného činu nelze dosáhnout zakázaným jednáním. Návštěvník se také musí řídit zvláštními předpisy a opatřeními, která organizují vstup do ar-Rawdy, vybírat si vhodné časy a spolupracovat s těmi, kteří mají na starost organizaci vstupu návštěvníků.

Využít čas konáním mnoha dobrých skutků, které člověka přibližují k jeho Stvořiteli, jako je modlitba, čtení Koránu, dhikr, dua, účast na setkáních, kde se připomíná Bůh, na náboženských lekcích a ve studijních kroužcích Koránu a další.

Mít úctu k Boží knize a ochránit ji před nedůstojným zacházením s jejími listy, psaním na ni nebo jejím znevažováním a zneuctěním pokládáním obuvi vedle ní nebo jejím položením na zem a podobně, na základě slov Všemohoucího:

﴿ذَٰلِكَۖ وَمَن يُعَظِّمۡ شَعَٰٓئِرَ ٱللَّهِ فَإِنَّهَا مِن تَقۡوَى ٱلۡقُلُوبِ32﴾

{Takto konejte! A má-li kdo v úctě obřady Boží, je to známka bohabojnosti srdcí.} [Pouť: 32].

Sklopit zrak před tím, co Bůh zakázal: je povinností návštěvníka Prorokovy mešity, aby klopil zrak před tím, co mu není dovoleno spatřit, a aby si byl vědom závažnosti spáchání hříchu na těchto místech a trestů, které z toho plynou. Neboť závažnost hříchů roste se závažností času a místa, a stejně tak i bohulibé skutky. Muslimská žena musí dbát na dodržování předepsaného zahalení (hidžábu) a aby neodhalovala své ozdoby, aby nesváděla muže, protože tento hřích je závažný.

Vyvarovat se zabývání se fotografováním nebo sledováním fotografií a videí v mobilním telefonu, zvláště pokud jsou tyto fotografie a videa zakázané.

Udržovat Prorokovu mešitu v čistotě od všeho, co jí nepřísluší, jako jsou spory, zvyšování hlasu, vyhlašování ztracených věcí, prodej a podobné záležitosti, které se nesluší v ní ani v jiných mešitách, na základě hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«إِذَا رَأَيْتُمْ مَنْ يَبِيعُ أَوْ يَبْتَاعُ فِي المَسْجِدِ، فَقُولُوا: لَا أَرْبَحَ اللَّهُ تِجَارَتَكَ، وَإِذَا رَأَيْتُمْ مَنْ يَنْشُدُ فِيهِ ضَالَّةً، فَقُولُوا: لَا رَدَّ الله عَلَيْكَ».

„Pokud uvidíte někoho, kdo prodává nebo kupuje v mešitě, řekněte: „Ať Bůh nedá zisk tvému obchodu.“ A pokud uvidíte někoho, kdo v ní vyhlašuje ztrátu, řekněte: „Ať ti ji Bůh nevrátí.“”17

Dbát na osobní čistotu a vyvarovat se nepříjemných pachů, jako je česnek, cibule, kouř a pot a podobně, co obtěžuje jeho modlící se bratry, na základě hadíthu Džábira bin ‘Abdulláha (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok ﷺ řekl:

«مَنْ أَكَلَ ثُومًا أَوْ بَصَلًا، فَلْيَعْتَزِلْنَا - أَوْ قَالَ: فَلْيَعْتَزِلْ مَسْجِدَنَا - وَلْيَقْعُدْ فِي بَيْتِهِ».

„Kdo snědl česnek nebo cibuli, ať se nás straní“ – nebo řekl: „ať se straní naší mešity – a ať zůstane ve svém domě.“18

Starat se o čistotu Prorokovy mešity a nenechávat uvnitř mešity a na jejích nádvořích odpadky, jako jsou zbytky jídla a ubrusy pro iftár, zejména v měsíci ramadánu, nebo plivance na chodbách a na nádvořích, a podobně.

Vyhýbat se modlitbě v chodbách, u vchodů a na přeplněných místech, protože to vede ke škodě, blokování cest a obtěžování muslimů.

Modlitba mužů a žen má být v místech pro ně vyhrazených, ať už uvnitř Prorokovy mešity nebo na jejích nádvořích. Muž se nesmí modlit vedle ženy ani žena vedle muže a je třeba se vyvarovat modlitby před imámem, pokud je to možné.

Vyjít z mešity levou nohou a při odchodu říci:

«اللَّهُمَّ إِنِّي أَسْأَلُكَ مِنْ فَضْلِكَ».

„Alláhumma inní as’aluka min fadlika.“ (Bože, věru Tě prosím o Tvou přízeň.)19 Nebo říci modlitbu za Proroka ﷺ a pak říci:

«رَبِّ اغْفِرْ لِي ذُنُوبِي، وَافْتَحْ لِي أَبْوَابَ فَضْلِكَ».

„Rabbi ghfir lí dhunúbí, wa-ftah lí abwába fadlik.”

(Pane můj, odpusť mi mé hříchy a otevři mi brány Své přízně.)20

 


Za čtvrté: Pravidla a etiketa navštěvování hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů (ať je s nimi oběma Bůh spokojen)

* Pro obyvatele Medíny i pro toho, kdo do ní přijíždí jako návštěvník, je doporučené navštívit hrob Proroka ﷺ a hroby jeho druhů Abú Bakra a ‘Umara (ať je s nimi oběma Bůh spokojen), a to na základě obecných důkazů, které dokazují povolení navštěvování hrobů. Mezi tyto důkazy patří i slova Proroka ﷺ:

«نَهَيْتُكُمْ عَنْ زِيَارَةِ القُبُورِ، فَزُورُوهَا».

„Zakazoval jsem vám navštěvovat hroby, ale navštěvujte je.”21

A důkazem o zásluze pozdravu míru Prorokovi ﷺ po jeho smrti jsou slova Proroka ﷺ:

«مَا مِنْ أَحَدٍ يُسَلِّمُ عَلَيَّ، إِلَّا رَدَّ اللهُ عَزَّ وَجَلَّ إِلَيَّ رُوحِي حَتَّى أَرُدَّ عَلَيْهِ السَّلَامَ».

„Nikdo mě nepozdraví, aniž by mi Bůh, Mocný a Vznešený, navrátil mou duši, abych mu pozdrav opětoval.“22

*Avšak ženám není dovolené navštívit jeho hrob (ať mu Bůh žehná a dá mír) ani hroby jiných muslimů, protože navštěvování hrobů je nařízeno pouze mužům. A co se týče žen, těm je navštěvování hrobů zakázáno, jak je zaznamenáno od Ibn ‘Abbáse (ať je Bůh s nimi oběma spokojen), že řekl:

«لَعَنَ رَسُولُ اللَّهِ ﷺ زَائِرَاتِ القُبُورِ، وَالمُتَّخِذِينَ عَلَيْهَا المَسَاجِدَ وَالسُّرُجَ».

„Posel Boží ﷺ proklel ženy, které navštěvují hroby, a ty, kteří nad nimi staví mešity a rozsvěcují lampy.”23 A Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že:

«أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ ﷺ لَعَنَ زَوَّارَاتِ القُبُورِ».

„Prorok ﷺ proklel ženy, které často navštěvují hroby.”24

* A není povolené cestovat pouze za účelem návštěvy hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), ale úmyslem cesty má být návštěva mešity a modlitba v ní. A pokud člověk přijede do Medíny, je mu poté povoleno navštívit hrob, stejně jako je to povoleno jejím obyvatelům, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

«لَا تُشَدُّ الرِّحَالُ إِلَّا إِلَى ثَلَاثَةِ مَسَاجِدَ: مَسْجِدِي هَذَا، وَمَسْجِدِ الحَرَامِ، وَمَسْجِدِ الأَقْصَى».

„Je zakázáno cestovat za účelem navštívení jiných než těchto tří mešit: této mojí mešity, Posvátné mešity a mešity al-Aqsá.“25

Etiketa předepsaná při návštěvě hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů (ať je s nimi oběma Bůh spokojen)

Návštěvník se má postavit k hrobu Proroka ﷺ, pak ho ﷺ uctivě a potichu pozdravit slovy: „As-salámu ‘alajka já rasúla-lláh, wa rahmatulláhi wa barakátuh.” (Mír tobě, Posle Boží, a milost Boží a požehnání Jeho.) A pokud navíc řekne: „Ašhadu annaka qad balaghta rrisála, wa adajta-l-amána, wa nasahta-l-umma, wa džáhadta fi-lláhi haqqa-l-džihád,” (Vyznávám, že jsi předal poselství a splnil svěřený úkol a dal jsi upřímnou radu obci a bojoval na cestě Boží správným bojem) tak to nevadí, neboť toto vše je pravda.

Poté má popojít o krok doprava, aby stál čelem k hrobu Abú Bakra as-Siddíqa (ať je s ním Bůh spokojen), a říct: „As-salámu ‘alajka já Abá Bakr as-Siddíq, as-salámu ‘alajka já chalífata rasúli-lláh ﷺ radija-lláhu ‘anka wa ardák, wa džazáka ‘an ummati Muhammadin ﷺ chajran.” (Mír tobě, Abú Bakře as-Siddíqu, mír s tebou, nástupče Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), ať je s tebou Bůh spokojen a dá ti spokojenost a ať tě odmění dobrem za to, co jsi vykonal pro obec Muhammada (ať mu Bůh žehná a dá mír)).

Poté má popojít o další krok doprava, aby stál čelem k hrobu ‘Umara Ibn al-Chattába (ať je s ním Bůh spokojen), a říci: „As-salámu ‘alajka já ‘Umara-l-Fárúq, radija-lláhu ‘anka wa ardák, wa džazáka ‘an ummati Muhammadin ﷺ chajran.” (Mír tobě, Umare al-Farúqu, ať je s tebou Bůh spokojen a dá ti spokojenost a ať tě odmění dobrem za to, co jsi vykonal pro obec Muhammada (ať mu Bůh žehná a dá mír)).

A když se Ibn ‘Umar (ať je s nimi Bůh spokojen) vrátil z cesty, přišel ke hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „As-salámu ‘alajka já rasúlulláh ﷺ, as-salámu ‘alajka já Abá Bakr, as-salámu ‘alajka já abatá,“ (Mír tobě, Posle Boží, mír tobě, Abú Bakře, mír tobě, můj otče) a poté odešel.26

Nemá se dotýkat zdí hrobu ani plotu a nemá je líbat:

Imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl: „Když zdraví Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), stojí tváří k hrobu, ne ke qible, přiblíží se, pozdraví a nedotýká se hrobu rukou.“27

A všichni imámové se shodli na tom, že se nemá dotýkat hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) rukou ani ho líbat.

Nemá se u hrobu dlouho zdržovat, ale pouze pozdravit a poté odejít.

Imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl: „Nemyslím si, že by se mělo stát u hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a dělat dua, ale mělo by se jen pozdravit a jít dál.”28

Náfi‘ (ať se nad ním Bůh slituje) řekl: „Ibn ‘Umar zdravil u hrobu… Viděl jsem ho stokrát i vícekrát, jak přišel k hrobu a řekl: „As-salámu ‘alá-n-nabíjji ﷺ, as-salámu ‘alá Abí Bakr, as-salámu ‘alá abí,” (Mír Prorokovi, mír Abú Bakrovi, mír mému otci) a poté odešel.“29

A to, co dělají někteří návštěvníci, kteří zvyšují hlas u hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a dlouho u něj stojí, je v rozporu s tím, co bylo nařízeno.

Není povolené žádat Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) ani nikoho jiného ze stvoření o přinesení užitku, odvrácení škody, splnění potřeby, ulehčení od trápení, uzdravení nemocného, přímluvu, záchranu před trestem nebo o podobné prosby, protože žádání někoho jiného než Boha o věci, které jsou pouze v moci Boha, je zakázané a je to velké přidružování k Bohu. Pravil Bůh:

﴿وَقَالَ رَبُّكُمُ ٱدۡعُونِيٓ أَسۡتَجِبۡ لَكُمۡۚ إِنَّ ٱلَّذِينَ يَسۡتَكۡبِرُونَ عَنۡ عِبَادَتِي سَيَدۡخُلُونَ جَهَنَّمَ دَاخِرِينَ60﴾

{I pravil Pán váš: „Vzývejte Mne a Já vás vyslyším! Ti, kdo se pyšně povyšují nad uctívání, ti věru vejdou do pekla, kde budou ponížení.“} [Odpoustějící: 60]. A Bůh pravil:

﴿إِنَّ ٱلَّذِينَ تَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ عِبَادٌ أَمۡثَالُكُمۡۖ فَٱدۡعُوهُمۡ فَلۡيَسۡتَجِيبُواْ لَكُمۡ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ194﴾

{Věru ti, které vzýváte vedle Boha, jsou služebníky stejnými jako vy. Vzývejte si je tedy a nechť vám odpoví, jste-li pravdomluvní!}

[Rozpoznání: 194]. A Bůh pravil:

﴿وَأَنَّ ٱلۡمَسَٰجِدَ لِلَّهِ فَلَا تَدۡعُواْ مَعَ ٱللَّهِ أَحَدٗا18﴾

{A modlitebny patří Bohu; nevzývejte v nich tedy spolu s Bohem nikoho!} [Džinové: 18].

U hrobu se nemají dělat dua k Bohu, a chce-li někdo udělat dua, má poodstoupit od hrobu, obrátit se směrem ke qible a pak je dělat a neobracet se při dua směrem k hrobu.

A imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl: „Nepovažuji za správné stát u hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a dělat dua.”

Není dovolené časté navštěvování hrobu při vstupu do mešity nebo při odchodu z ní, a to ani pro obyvatele Medíny, ani pro návštěvníky odjinud, protože existuje obava, že se tak z hrobu stane místo pravidelných návštěv (‘íd).

A to Posel Boží ﷺ zakázal a řekl:

«لَا تَتَّخِذُوا قَبْرِي عِيدًا، وَلَا تَجْعَلُوا بُيُوتَكُمْ قُبُورًا، وَحَيْثُمَا كُنْتُمْ فَصَلُّوا عَلَيَّ، فَإِنَّ صَلَاتَكُمْ تَبْلُغُنِي».

„Nedělejte z mého hrobu místo pravidelných návštěv (‘íd) a nedělejte ze svých domů hroby a modlete se za mne, ať jste kdekoliv, věru, že vaše modlitba se ke mně dostane.”30

A význam slov: „Nedělejte z mého hrobu místo pravidelných návštěv (‘íd),“ je pravidelné vracení se k němu v určitý čas nebo za určitých okolností, jako je vyhrazení jeho návštěvy pro každý den, týden či měsíc, anebo pro určitou situaci, při které je navštěvován. A bylo také řečeno: Tj. nedělejte z něj sezónní slavnost (mawsim), při které se shromažďujete.31

A imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl: „Není povinností pro obyvatele Medíny, kteří vejdou do mešity a vyjdou z ní, zastavit se u hrobu. Toto platí pouze pro cizince.“32

A jeho slova (ať se nad ním Bůh slituje): „Toto platí pouze pro cizince,“ tj. návštěva hrobu obecně, nikoli opakování návštěvy při příchodu a odchodu.

Před hrobem se nemá stát v postoji jako při modlitbě, s jednou rukou přes druhou na hrudi nebo pod ní; tato pozice je totiž vyhrazena pouze pro modlitbu a je to pozice podřízení a pokory, která není povolena pro nikoho jiného než pro Boha.

Člověk by se neměl z dálky obracet směrem ke hrobu, aby pozdravil Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), jak to dělají někteří lidé, protože to nedělali společníci Proroka (ať je s nimi Bůh spokojen) ani ctihodní předkové (salaf) z řad čtyř imámů a dalších.

Nemá se obracet směrem k hrobu Proroka při dua ani při recitaci Koránu a podobně, z jakéhokoliv směru, protože to patří do stejné kategorie jako předešlé novoty (bid‘a). A muslimovi není povoleno do svého náboženství zavádět to, co Bůh nepovolil. Imám Málik zavrhl činy tomu podobné a řekl: „Poslední z této obce se nenapraví ničím jiným, než tím, co napravilo její první.”33

Nezaměstnávat se během zdravení Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) pořizováním fotek a živým vysíláním.

A ať Bůh žehná a dá mír našemu Proroku Muhammadovi, jeho rodu a jeho druhům.

 

***

Index

 

Za prvé: Přednosti Prorokovy mešity 3

Za druhé: Doporučení navštěvování Prorokovy mešity 5

Za třetí: Etiketa návštěvy Prorokovy mešity 6

Za čtvrté: Pravidla a etiketa navštěvování hrobu Proroka a hrobů jeho druhů (ať je s nimi oběma Bůh spokojen) 15

 

 

***

 

 

cs492v1.0 - 28/07/2026


Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1190) a Muslim pod číslem (1395) a toto je verze al-Buchárího.

Zaznamenal ho Muslim pod číslem (1398).

Zaznamenal ho Ibn Mádžah pod číslem (227) se správným řetězcem.

Na tomto hadíthu je shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1195) a Muslim pod číslem (1390).

Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (636) a Muslim pod číslem (602).

Je na něm shoda, al-Buchárí ho zaznamenal pod číslem (846) a Muslim pod číslem (858). A slovem al-muhtalim se myslí pohlavně dospělý.

Zaznamenal ho Muslim pod číslem (443).

Zaznamenal ho Ibn Mádžah pod číslem (771), se správným řetězcem.

Zaznamenal ho Abú Dáwúd pod číslem (466), se správným řetězcem.

Je na něm shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1171) a Muslim pod číslem (714).

Je na něm shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (615) a Muslim pod číslem (437).

Zaznamenal ho Muslim pod číslem (438).

Zaznamenal ho Muslim pod číslem (440).

Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (722) a Muslim pod číslem (417).

Je na něm shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1195) a Muslim pod číslem (1390).

Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (1321) a Ibn Chuzajma pod číslem (1305), se správným řetězcem.

Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (7359) a Muslim pod číslem (564).

Zaznamenal ho Muslim pod číslem (713).

Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (314), se správným řetězcem.

Zaznamenal ho Muslim pod číslem (977).

Zaznamenal ho Ahmad v al-Musnad pod číslem (10815), s dobrým řetězcem.

Zaznamenal ho Abú Dáwúd pod číslem (3236), at-Tirmidhí pod číslem (320) a an-Nasá'í pod číslem (2043).

Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (1056) a Ibn Mádžah pod číslem (1576), s dobrým řetězcem.

Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1189) a Muslim pod číslem (1397) a tato verze je jeho.

Zaznamenal ho al-Bajhaqí v knize as-Sunan al-Kubrá pod číslem (10271), se správným řetězcem.

Aš-Šifá' od Al-Qádí ‘Ijáda (2/ 199).

Aš-Šifá' od Al-Qádí ‘Ijáda (2/ 199).

Zaznamenal ho al-Ádžurrí v knize aš-Šarí‘a (5/2374) pod číslem (1853).

Zaznamenal ho Ahmad v al-Musnad pod číslem (8804) a jeho řetězec je dobrý (hasan).

Viz: Al-Mufradát od ar-Rághiba al-Asfaháního (str. 594) a Šarh as-sudúr bi-tahrím raf‘ al-qubúr od aš-Šawkáního (str. 16).

Aš-Šifá od al-Qádí ‘Ijáda (2/204) a al-Madchal od Ibn al-Hádždže (1/262).

Mažmú‘ fatáwá Ibn Báze (16/110).

Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1189) a Muslim pod číslem (1397) a toto je jeho verze.